Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Historie Sboru dobrovolných hasičů LESKOVEC

V Leskovci vznikla potřeba založit hasičský sbor poté, co byli jeho obyvatelé poučeni dvěma velkými požáry z druhé poloviny 19. století. Roku 1852 vypukl v obci velký požár, při němž shořely domy č.p. 5–12 (podle dobového číslování). Domy byly v té doby kryty slámou, proto se oheň mohl rychle šířit. Požár zřejmě založili žebráci. Majitel okolních lesů, které přináležely k hradeckému panství, daroval všem těžce postiženým občanům dřevo na výstavbu nových domků. Červený kohout se pak znovu v Leskovci objevil v roce 1874. Tentokrát zcela shořely domy č.p. 13–17. Oheň způsobily děti, které si neopatrně pekly brambory.


Následky požárních katastrof s velkými hmotnými škodami vedly občany v Leskovci k založení hasičského sboru, jemuž výrazně napomohla Německá zemská hasičská jednota ve Slezsku. Obec neměla žádné prostředky na podporu hasičstva. Jen od Slezské zemské vlády v Opavě obdržel sbor na přelomu let 1896/1897 příspěvek 1.000,- Kč. Za tyto peníze a za dary členů si sbor pořídil nutnou výstroj. Pro její uskladnění poskytla obec sboru bezplatně kůlnu, která se nacházela za tehdejší školou (nyní jde o objekt mateřské školy). V období založení sboru i v dalších letech spolupracovali navzájem němečtí i čeští hasiči. Teprve po vzniku Československé republiky se začaly rodit nacionální nálady a vznikaly třenice mezi Čechy a Němci v obci.


Kůlna sloužící sboru jako skladiště byla v dosti špatném stavu, proto se ve sboru objevily snahy vybudovat nové hasičské skladiště. Pozemek na jeho stavbu darovali vlastníci půdy – sedláci. V létě 1927 získal hasičský sbor pozemek a povolení stavět. Stavba skladiště probíhala rychle, neboť byla snaha přestěhovat ihned nářadí ze starého skladiště do nového. Všichni pracovali bezplatně a v listopadu 1927 byla stavba v hrubé podobě. Z důvodu nevyhovujícího stavu starého skladiště převezli členové sboru jednoho večera veškerý materiál do stodoly nejmenovaného německého sedláka.


Sílící české cítění vyústilo v obci v úsilí založit český hasičský sbor. Nejprve došlo ke snaze přeměnit německý sbor na český, ale k dohodě nedošlo. Proto se čeští občané odhodlali z německého hasičského sboru vystoupit a požádali Zemskou hasičskou jednotu o založení vlastního českého sboru.


Ustavující valná hromada českého hasičského sboru se uskutečnila 8. 12. 1927 o druhé hodině odpolední. Schůze se zúčastnili za Zemskou hasičskou jednotu bratr Sladký, zemský jednatel, za vítkovskou župu starosta bratr Vojtěch Kunz, jednatel bratr Viktor Haas, vzdělavatel bratr Theodor Gelnar, technický dozorce bratr Josef Zeisberger, pokladník bratr Antonín Šolastr, zástupci sboru z Březové, Lesních Albrechtic a Větřkovic a pochopitelně čeští občané z Leskovce. Valnou hromadu zahájil župní starosta bratr Vojtěch Kunz, který „v krátkém, ale jadrném a hřejivém svém proslovu naznačil, proč došlo k založení českého sboru“. V proslovu vylíčil účel a důležitost, kterou bude mít český sbor v poněmčené obci, připomněl význam dobrého hasiče pro bezpečnost a ochranu bližního, pro blaho vlasti a národa a vybídl zdejší občany, aby nebyli hasiči polovičatými, nýbrž nadšeně pracovali pro povznesení hasičské myšlenky. Zemský jednatel bratr Sladký seznámil nastávající členy s řády hasičstva, tj. s právy a povinnostmi českého hasiče. Nově utvořený sbor čítal 36 činných členů a 9 přispívajících. Ze svého středu zvolil sbor členy výboru: Josef Slípek – starosta, Emil Lichovník – místostarosta, Jan Pavelek – jednatel a vzdělavatel, Josef Kunz – pokladník, František Cihlář č. 11 – přísedící, Jan Stix – přísedící, Jan Vícha – náhradník, Josef Šenk – účetní dozorce, František Kunz – účetní dozorce, Rudolf Kunz – velitel, Robert Cihlář – podvelitel, Rudolf Mareth – dozorce náčiní, František Kunz – velitel stříkačky, Emanuel Černý – velitel lezců, Jan Hertel – náhradník. Členové sboru se jednomyslně usnesli o přidružení k župě vítkovské se sídlem v Březové.


V lednu 1928 si sbor objednal čtyřkolovou zánovní ruční stříkačku na perách (výrobek firmy Knaust) s navijákem pod sedadlem a s nápisem „Sbor dobrovolných hasičů Leskovec 1928“, s příslušenstvím (savice 6m, 2 hadice se šroubením, sací koš, 2 proudnice, 5 hubic, 2 čerpací tyče a jiné). Celková cena objednávky činila 15.127,- Kč. Na úhradu učinil sbor zápůjčku u místní kampeličky. Za splatnost celého obnovu ručili celým svým majetkem členové hasičského výboru. Ještě v jarním období roku 1928 zakoupil sbor další výstroj a výzbroj, na kterou si zapůjčil peníze v kampeličce v Březové. I za splatnost této půjčky ručili někteří členové výboru celým svým majetkem.


V Leskovci, na místo v původně plánované Březové, se 17. 6. 1928 sešla valná hromada vítkovské župy. Leskovský hasičský sbor tak získal výraznou podporu okolních hasičů z celé župy, zároveň z akce získal výtěžek v hodnotě 4.436,50 Kč.


V roce 1929 se Zemská hasičská jednota v Opavě rozešla s Hasičskou pojišťovnou, která neměla porozumění pro podporu sborů ve Slezsku, a utvořila vlastní pojišťovací oddělení. Z každé obce byl přitom volen jeden zástupce do pojišťovny, z Leskovce to byl jednatel Theodor Gelnar. 9. 3. 1930 byli do vítkovského župního výboru zvoleni bratr Josef Slípek jako místostarosta, Rudolf Kunz jako člen výboru a František Kunz jako náhradník. V červnu 1930 pořádala župní menšina na Požaze národní slavnost pro celé okolí a žádala sbory z okolí o účast alespoň 15. členů v krojích. Z Leskovce se akce zúčastnil v krojích celý hasičský sbor. Ve třicátých letech členové sboru prošli samaritánskými kurzy, účastnili se kulturních akcí v obci i mimo obec (bohoslužby, lidové veselice, plesy, kácení máje aj.). Počet členů k roku 1933 byl 36 činných a 15 přispívajících, členský příspěvek přitom činil 10,- Kč. Hasičský sbor zasahoval u několika požárů a účastnil se několika cvičení.


Na počátku října 1938 byl Leskovec okupován německým vojskem a český hasičský sbor byl z moci úřední rozpuštěn. Nadále zůstal v aktivní působnosti pouze sbor německý, jehož velitelem byl Ernst Binar.


Po skončení druhé světové války byla činnost českého hasičského sboru obnovena na valné hromadě, konané 16. 7. 1945. Starostou sboru byl zvolen Josef Hellebrand. První poválečné hodnocení se uskutečnilo na valné hromadě 24. 2. 1946, kdy proběhly i volby nového výboru. Z původního sboru nezbylo mnoho výstroje ani výzbroje, motorová hasičská stříkačka byla vojsky odvezena z obce a ruční zůstala silně poškozena. Sbor čítal 28 činných členů a 16 přispívajících. Projev starosty sboru z valné hromady 17. 2. 1947 byl zaměřen k jedinému cíli – k bratrské spolupráci. Na této valné hromadě bylo navrhnuto, aby se kmotrem nově zakoupené stříkačky stal Josef Bár, továrník z Bílovce, který kmotrovství přijal a v závěru děkovného projevu složil „své svěřenkyni“ 1.000,- Kč. Strojmistry byli zvoleni Fr. Pavlíček, Stanislav Dubový a Albín Martínek. Sbor se v roce 1947 zúčastnil 11 cvičení, dvou slavností a samaritánského kurzu, uspořádal rovněž ples. Od roku 1948 byl starostou sboru František Šiler, od roku 1949 Vojtěch Pavera, funkci okrskového velitele zastával Robert Cihlář.


Podle zákona č. 62/1950 Sb. se ministerstvo vnitra stalo zodpovědným za požární bezpečnost a finančně bylo hasičstvo zařazeno do státního rozpočtu. Místní národní výbor jako nejnižší složka ministerstva vnitra byl ze zákona povinen se starat o řádnou požární ochranu. V roce 1953 se připravovala výměna členských průkazů, byla založena nová členská kartotéka a odeslána na Okresní hasičskou jednotu do Vítkova. Za delegáta na okresní konferenci byl zvolen Evžen Janek. V roce 1955 získal MNV Leskovec k výcvikovým a požárním účelům auto. Na výroční členské schůzi byli voleni dva místopředsedové, a to František Urbánek a František Pavlíček. V dalším období činnost požární jednota spíše upadala, o čemž svědčí např. obrat pokladní hotovosti (v roce 1956 příjem nebyl žádný, výdej 539,- Kč). Od roku 1957 pracoval ve funkci předsedy František Pavlíček, v roce 1958 byl předsedou zvolen Robert Cihlář. V hodnocení činnosti tohoto období se kromě čtyř schůzí konala dvě praktická cvičení, jeden ples, kácení máje a byly provedeny preventivní prohlídky v obci. Od roku 1960 pracoval jako okrskový velitel Evžen Janek, do soutěží byla zapojena družstva mužů, dorostu i žáků. Předsedou byl zvolen Josef Mareth. V následujícím roce byl předsedou zvolen opět Robert Cihlář. Vzhledem k rostoucímu nebezpečí požárů v letních měsících a z nařízení vyšších orgánů začaly být stavěny žňové hlídky. Pod vedením Evžena Janka, který po řadu let působil jako člen Okresního výboru požární ochrany v Opavě, byla na přelomu padesátých a šedesátých let velice úspěšná (v rámci okresním i krajském) cvičící družstva mužů, dorostu i žáků; pomáhal rovněž při zakládání požárního družstva u místního vojenského útvaru. Od roku 1965 byl předsedou sboru Josef Mareth. Prováděny byly úpravy požární zbrojnice (nová elektroinstalace, vybetonování podlahy, nákup nábytku aj.). V dalším období byl předsedou zvolen Evžen Janek, v roce následujícím Robert Cihlář. Každoročně sbor prováděl sběr železného šrotu, aby tím zlepšil finanční situaci. V říjnu 1968 byl předsedou zvolen Josef Hůla, který nahradil zemřelého Roberta Cihláře. Cvičící družstvo se pravidelně zúčastňovalo soutěží pořádaných okolními sbory, příp. samo soutěže pořádalo. V prosinci 1969 byl předsedou zvolen Evžen Janek. V roce 1971 hasičský sbor pořádal masopustní zábavu s pochováváním basy v místní tělocvičně. Předsedou sboru se v roce 1972 stal Miroslav Pavlíček. Vskutku důležitou událostí pro sbor bylo přidělení hasičského auta T-805 (z vojenského útvaru v Nitře); hasiči na autě provedli nutné úpravu a údržbu; auto sloužilo hasičům v následujícím dvacetiletí. O období od přelomu šedesátých a sedmdesátých let lze z dochovaného materiálu číst jako o výrazně se zlepšující činnosti organizace – plnil se důsledně plán činnosti, každoročně se prováděl sběr železného šrotu, konalo se vodění medvěda s pochováváním basy, členové sboru se účastnili brigád a starali se o svěřenou techniku. V letech 1973 a 1974 byla prováděna oprava a přístavba požární zbrojnice – tato podoba zbrojnice je zachována podnes.


Počátkem roku 1976 došlo k integraci obcí Leskovec, Gručovice, Jančí a Lesní Albrechtice pod střediskovou obec Březová. V Leskovci byl zrušen místní národní výbor, správní změny se nicméně netýkaly hasičské organizace. Od roku 1976 působil ve funkci předsedy Stanislav Dubový. Stav členské základny čítal 32 členy (muži i žáci), sbor se účastnil praktických cvičení v obci, námětových cvičení i soutěží mimo obec. Pro zpestření činnosti a za účelem odměny aktivních členů pořádal sbor zájezdy. Jeden se uskutečnil v květnu 1979 do jižních Čech, v červnu 1981 na Slovensko s jednodenním výjezdem do Maďarska, v roce 1982 jeli členové poznávat Bratislavu a okolí, v roce 1984 se účastnili Libereckých výstavních trhů, v roce 1986 poznávali Rimavskou Sobotu (spojeno s jednodenním výjezdem do Maďarska), poslední konaný zájezd v roce 1989 byl na jižní Moravu. Od roku 1982, po úmrtí Stanislava Dubového, byl předsedou zvolen Jan Stix, který dříve dlouhé roky působil jako cvičitel mládeže a pak velitel mužů. Družstvo se účastnilo mnoha soutěží, v nichž nejednou získalo vysoká ocenění. Od roku 1985 byl předsedou hasičské organizace Gerhard Urbánek, sbor měl 55 členů. Na výroční schůzi v roce 1987 byli stužkami za věrnost a příkladnou práci odměněni někteří dlouholetí členové. Za 50 let práce v požární ochraně byl odměněn Albín Slípek, dlouholetý funkcionář sboru, za 40 práce Vojtěch Pavera, Evžen Janek, Stanislav Stix, Josef Kunz, Václav Mareth a Josef Mareth, odměněni byli i někteří členové za 30 a 20 let práce v organizaci. Od roku 1985 existuje v Leskovci rovněž žákovské družstvo, které se účastnilo a účastní řady soutěží.


Sbor po mnoho let konal různou stavovskou i mimostavovskou práci, zejména kulturní a obecně společensky prospěšnou, jako sušení sena v obci, zlepšení vzhledu obce, zajišťování pomoci při pracích v zemědělství v době špiček, výstavba vodovodu aj.


Ustavující sjezd „Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska“, který se konal 1. a 2. prosince 1990 v Karviné vrátil organizacím název „Sbor dobrovolných hasičů“ a na místo „požárník“ se opět začalo používat slovo „hasič“. Obnovily se také některé tradice, např. oslava sv. Floriána, patrona hasičů. V souvislosti se společenskými změnami došlo k výměně členských průkazů. Počet členů se zredukoval v roce 1992 na 33 činných členů a 7 přispívajících.


V roce 2003 měl Sbor dobrovolných hasičů v Leskovci celkem 47 členů, z toho 8 žen